Uybízovej fest, co byl fest ..

5. dubna 2012 v 15:47 | Trojkol |  Cut yourself
Jelikož jsme muži a ženy činu, nenávidíme sezení na řiťkách a chcem si žít tak, aby nám bylo co závidět, neváhali jsme, zvedli kotvy a vyrazili.
Průběh naší festivalové palby byl zdlouhavej a my nevěřili, že ve zdraví přežijem. Někdy před ročkem jsme se teda domluvily s děvčaty, že se prostě vydáme někam pařit, že si užijem letní atmosféru, nemytý těla, mastný jídla, smradlavý toaletky a nepohodlný spaní. Připletli se nám do cesty tři parádní kluci a my měli osmi člennou expedici, která se chystala předposlední srpnovej víkend zrušit sebe a taky všechno kolem.







Šest osmin, které jsou ochotné se fotit, protože vědí, že v pěkné společnosti jsou pěkní i oni. :D


















Zbylé dvě osminky, které odolávají svodům fotoapáratu a sladkýmu hlásku samospouště. :P











Už jen cesta k lupenům byla trnitá, což nám slibovalo nezapomenutelnej mejdan. Protože čím hůř se škrábeš k cíli, tím lepší Ti zbudou vzpomínky. Aspoň u nás to tak je. A tak se nás snažil odradit Tvrdkov, Horňák, serpentiny a dementní Uničov. Pitomé náměstí a informační centrum. Ale my jsme se nedaly a věřily jsme, že na konci toho úmornýho pondělí budem třímat v rukou osm exkluzivních vstupenek. Co se mělo stát, stalo se. Vysypaly jsme na stůl čtyři tisíce osm set a hrdě odkráčely, s pocitem, že misi jsme zvládly na jedničku. Viva Jaryna a Trojkol.
Pondělek přežit bez újem. V úterý jsme spáchali menší oslavičku bez vývrtky, zato s lidma, co jsme s nimi byli poprvé a takto vznikla pověst o nějakým typosovi a Šárce. :D Středa pro některé z nás skýtala kocovinový pekelný stavy (viď Š. :P) a pro ty ostatní takovou domací zevlovačku. Kdo ví, kam naše cesty vedly ve čtvrtek, ale ta páteční .. Ta byla jasná. Bouzoff a rozhodně ne jinak !
Početná skupinka se musela rozdělit na dva tábory, jeden si jel luxusně v Laguně mýho táty (kožený sedačky a takový srandy, znáte to), ten druhej nasedl do auta s bláznivou tetou, která jezdí rallye nebo kdovíjakou šílenost! Přece jen, dorazili jsme dřív, i když táta není žádnej závodník, a protože jsme s sebou měli dva silné mladíky, rozhodli jsme se postavit nám bydlení. Čtyři stany pro osm lidí se jeví jako ideální kempovačka. Až na malé nedorozumění s chybějící tyčkou. (Po zmateném telefonním hovoru Šíša tyčku dodala.) Vzhledem k našemu původu (jsme Rýmařováci jak cyp!) se naprosto přirozeně odšroubovávala víčka rumů a kofol - byl započat závod! Kdo chvilku střízlivěl, prohrál. (Nutno podotknout, že jsme s Fíjou silný tým a dost nám to šlo, ve finiši mě bohužel vyměnil za Páju, protože i já jsem nakonec s rumem remizovala, hoši byly absolutní vítězové. :D) Někdy mezi příjezdem dívek a zbytku party, v průběhu konzumace rumu a koláčků od Pafiho babičky, vznikly nezapomenutelné hlášky a to … "Mmmm uybízová!" A taky bylo z hlubin Fíjovy paměti vytáhnuto slovo "pikénko". Hádám, že všem je jasné, která slova nás provázela po zbytek festu, do konce prázdnin a v extrémních případech se nás držela až do poloviny září.
V ten osudový páteční večer nám bohužel mysl neuchvátily báječné české kapelky, ale točený Břéťův rum. Ztřískali jsme se, jak zákon káže. Na naše poměry to byla ještě maličká ožíračka, co si budem nalhávat, ale ten fakt, že z celkem slušného počtu kapel, co v pátek hrály, jsme viděli jen Tomáš Kluse už o něčem svědčí. :D Pobíhali jsme po areálu fesťáku a koukali jsme kolem sebe, co si přivezem jako suvenýry. Osud tomu chtěl, že Pafi a Fifi objevili neodolatelné prasečí masky a my s Hančou jsme jen protočily oči a pronesly ta smutná slova, že naši borci jsou prostě vepři a teď už teda úplní.


Aby se teda neřeklo, Pája si koupil ještě fešáckej klobouček, čímž si u Hanči vylepšil skóre, Fíja zůstal u prasečí masky. ;D Hanča, kterou zchvátila nemoc, a Pája, protože je solidární boyfriend, se s námi rozloučili a šli spát, takže nezvládli ani toho Klusíka. Nějaký cizí pán se po Hance pořád sháněl a při písničce "Marie" neustále vykřikoval "HANKO". Jasně jsme mu vysvětlili, že Hanka je přece ve stanu s Pavlem, že to se rozumí, že spolu přece chodí, tak snad to pochopil a je šťastnej, že je jeho vyvolená šťastná. Zaručeně myslel jinou dívku téhož jména, ale pro nás to bude vždy ten chlápek zamilovanej do naší Hanči.
Když jsme se teda dostatečně vyblbli, chtěli jsme nabrat síly na další den, aby to bylo LEGENDARY. Proti naší vůli se stala páteční noc, dost legendary. Těžko se rozhodnout kde začít .. Samozřejmě, to bychom nebyli my, abychom si nepostavili stany cca 50 metrů od drumm stage. Divé drummy jsme museli poslouchat celičkou noc, takže mám-li to shrnout .. Ne, nespali jsme. Jóó, Fíja se prospal tak, že já ležele na plentě stanu. :D Ale jinak žádná hitparáda. Vegan chtěl spát víc, než my ostatní a tak slovně zaútočil na párek ožralců, co ho rušili. Dostalo se mu jediné odpovědi: "Drž p*ču, tady jsi na fesťáku!". Co dodat. Na všech frontách: V hlavním erbu alkohol! :D K dalším nočním pecičkám určitě patří nějaký chudák Hanes, který přecenil své schopnosti, lezl na strom, ze kterého ho následně čekal nepříjemný pád. Místo pomoci se od svých přátel dočkal jen výsměchu a výkřiků: "HAnes, ty vole, máš odřenou hlavu jak koleno!". Hanesovy nesnáze, drumm stage a Veganova nespokojenost. Yop, takhle nějak probíhala naše první fesťáková noc.
Něco před pátou ráno se moje tělo rozhodlo, že takhle teda ne! To samé se událo u An i u Šíši a tak jsme se vydaly vstříc kráse nesmírné v podobě hrnku s kafem a čajem. Našly jsme toho nejmilejšího týpka, kterej nám nachystal luxusní kafe, přistavil popelník a ani se nám moc nevysmál za to, jak jsme vypadaly. A že to musela bejt síla! Sníďa v podobě rohlíků s vysočinou nás dobila energií na celé dopoledne a skupinové čištění zubů nám jen potvrdilo, že Pája je čuně, protože prohlásil onu nezapomenutelnou větu "Už nikdy si nebudu čistit zuby!". Nezbývalo nic jiného, než ústní dutinu dezinfikovat jinak .. Opět přišel na scénu rum. A od tý chvíle jsou vzpomínky tak nějak rumově zmatený. :D
Abych to zkrátila, protože moje pubertální výlevy nikoho nezajímaj, žejo :D, tak .. Zbytek tohohle ukrutnýho mejdanu se nesl ve znamení kapel Kryštof a vypsaný fiXy, ve znamení Sej konopíků, Divokýho Billa, únavy,rumu, rumu a pak ještě rumu. Byli jsme všichni do jednoho bestiálně šťastní a to si pište, že každej by nám měl závidět. Prohlídli jsme si nádhernej hrad a zažili neskutečné věci. Vegana, kterej běhal po čtyřech po nádvoří v prasečí masce a na všechny chrochtal, Jarynu s Šíšou přilepené k sobě lepicí páskou a ranní výkřiky Terencovy o tom, že vymění whisky za ganju! Vymění whisky za pivo! Vymění whisky za víno! Dá tu whisky zadaraaaaa! :D Pili jsme rumy v kotli a snažili se schovat před ochrankou, za kterou by se nemusela stydět ani britská královna. Bože, dělali jsme toho tolik, že to snad ani nejde popsat. J Kalilo se a bavilo se, jedlo se, pogovalo se, umíralo se vedrem, pilo se pivo, potkávali jsme známý (Háááj, Ceper a Honzo!), zkoušeli jsme neusínat ve stoje a maximálně jsme si užívali každou sekundu každýho dne na tomhle výborným festu.

Prostě .. Na Bouzově jsme investovali do zážitků!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama